2.5.9. Kondice Stagnace

Kondice Stagnace

K této kondici dochází, jestliže trend ukazuje, že se množství výsledku po určitou dobu nemění nebo když trend po nějakou dobu postupně mírně klesá. Pokud se ale trend nemění, hrozí kondice Nebezpečí. Stav Stagnace je v běhu času obvykle otázkou několika málo chvil, a pokud se během nich nezačne dít něco protichůdného, může nastat stav Nebezpečí.

Příklad: 

Pracujete jako obchodník ve velké společnosti. Tuto práci děláte už několik let. Obchodničina vás stále baví, i když po nástupu nového vedoucího bylo několik měsíců poměrně obtížných. Posledních 7 měsíců se vám nedaří dosahovat obchodních výsledků, které máte naplánované. Sám nevíte, čím to je. Schůzky neflákáte, jejich počet se také nesnížil, ale přesto se vám nedaří dosahovat takových cílů, jako dříve. Každý měsíc proto musíte absolvovat nepříjemný pohovor s vedoucím. Samotného vás to trápí a už nevíte, jak to šéfovi vysvětlit.

Kondice Stagnace je znázorněna na následujícím grafu.

Černá křivka: Znázornění výsledků v kondici Stagnace.
Červená křivka: Znázornění Hranice vitality a existence.

Čím je téma Stagnace klíčové?

Cesta nahoru je většinou velmi příjemná. Potřebujete se však připravit na to, že i po cestě nahoru vás mohou potkat momenty, které příjemné nejsou. Tyto momenty však přinášejí prostor pro to se opět něco nového naučit.

Když je žák připraven, učitel se vždy najde.

Jiří Halousek, IRESOFT

Zjistěte, proč je téma kondice Stagnace klíčové a co vás může naučit.

https://vimeo.com/724856944/eba0a38081

Postup pro zvládání kondice Stagnace

U této kondice je znovunalezení hravosti a smyslu právě to, co vždy rozhodne o tom, jak dobře tuto překážku zvládnete. Všechny poučky o nalezení síly v sobě samotných, mobilizaci rezerv, sebemotivaci či bilancování nad příčinou, abyste následně mohli reaktivovat postup lépe a radostněji – všechno to vede jen k další přechodné chvilce, jejíž délka závisí na tom, jak dlouho vám vydrží tato orientace na cíl.

1. krok: Zcela neskrývaně přiznejte, že jste ve fázi Stagnace.

Jakákoliv fikce o tom, že to tak není a jedná se jen o drobné zakolísání ve vaší raketové cestě vzhůru, jen prodlužuje fázi neřešení a vede k Nebezpečí. Vůbec není ostudné přiznat to veřejně. V tomto případě je přirozenost právě to, co vám pomůže pokračovat, protože okolí vás může podpořit bez ohledu na to, jak moc na tom pracujete samostatně.

2. krok: Šetřete.

Tohle pravidlo je myšleno tak obecně, jak je to jen možné. Není podstatné, zda se jedná o šetření sil v uváděném příkladu nordic walkingu nebo o šetření ve výdajích v případě soustružníka.

Šetření je dalším krokem vašeho veřejného manifestu, že stagnujete. Dokud se situace objektivně nezlepší, tvořte rezervy.

3. krok: Najděte hravost a smysl.

Zcela zásadní krok, který musíte dokončit. Čím dříve jej zvládnete, tím lépe pro vás i okolí. Jak vy, tak i vaše okolí prochází stavem Stagnace. Samotné přiznání fáze Stagnace sobě i ostatním, následné zavedení úsporného systému a tvorby rezerv, nic neřeší, jen vám pomáhá situaci vidět reálně a připravit se na případné Nebezpečí. Vraťte se na začátek, když se vše dařilo. Připomeňte si důvod a smysl svého konání. Odtud pak vyplyne hravost. Až nalezení hravosti je to, co stagnaci vyřeší. Hravost je zábava, hravost je radost a aktivita. Možná zjistíte, že Stagnace přišla právě proto, že už od počátku chyběla hravost. Že už od samého počátku to byla jen dřina a odříkání, podpořená několika autosugestivními motivačními formulacemi, které vás měly dovést k výsledkům. 

Možná to byla dokonce vnější motivace, resp. někdo vás ovlivnil, což po chvilce vyprchalo. Ať je to jakkoliv, pokud v činnosti hodláte pokračovat opravdu proto, že všemi smysly a pocity vnímáte, že chcete, najděte v ní hravost. Najděte v ní zábavu. Odhalte správné preference, které jsou odrazem chtění v hloubi vašeho srdce.

Najít hravost v tom, co děláte, je absolutně klíčový fenomén. Buď potřebujete parťáka, kouče, sparring partnera, který vám pomůže hravost najít/obnovit, případně, pokud to chcete zkusit sami, potřebujete klid a prostor pro mentální uvolnění. Jen tak, v samotné čistotě přemítání a přijímání pravdy, můžete najít impulzy, které v praktickém použití způsobí/obnoví radostný pocit, hravost a zábavu.

TIP: 

Může vám pomoci analogie z her, které vás bavily a baví. Lidé si vybírají hry, které je něčím baví. Tedy TO, co lidi baví, jsou herní impulzy, které pro ně činí hru atraktivní. A naopak hry bez těchto impulzů jsou méně atraktivní, případně je tito lidé nehrají vůbec. Co vám může pomoci; najděte a pojmenujte vaše herní impulzy. Určete přesně ty preference, které způsobují, že se k dané hře rádi vracíte a naopak – dále vyhledávejte obdobný/stejný typ her. Až je budete mít určené, položte si otázku, jak tyto herní impulzy přenést do reálného života, aby vás vše zase začalo bavit a fáze Stagnace skončila. Čím upřímněji budete vaše herní impulzy hledat a pojmenovávat, tím lépe a rychleji se vám odvděčí.

4. krok: Poděkujte, až to zvládnete.

Všem, kteří vás podpořili a kteří vám pomohli. Klíčem ke zvládnutí tohoto kroku je upřímnost, přirozenost a srdečnost. Všichni to ocení. A pokud by snad někdy v budoucnu potřebovali, bude je těšit, že se mohou obrátit i oni na vás.

Příklad: 

Vzpomínáte si, když jste ještě za dob studií měli napsat maturitní, bakalářskou, diplomovou nebo jinou práci? Neznám téměř nikoho, kdo by v určité fázi nestagnoval. Na začátku jste si vybrali téma, které se vám líbilo a které vás zajímalo. Bylo to vaše srdcové téma. Postupně jste se do něj dostávali stále hlouběji. Jenže…. v určitém bodě jste zůstali stát. Nějak se vám přestalo chtít. Něco bylo špatně. Teorie bylo příliš mnoho, nebo naopak příliš málo. Psaní vám nešlo tak od ruky, jak jste si představovali. Empirická část nepřinesla výsledky, které jste chtěli. A tak jste začali polevovat. Až přišlo první popostrčení od vedoucího. To vás opět popohnalo k další akci a tak jste kousek dopsali. Většina z nás ten proces zná. A většina také uvedenou práci dokončila. Často nás něco znovu namotivovalo tak, že se prostě začalo opět dařit a práce byla radostí. Vzpomeňte si na to, co zafungovalo u vás. Vidíte?

Ach, Stagnace, jak jednoduché je tuto kondici nezvládnout a přejít z ní rovnou k vyhoření. Věřte mi, zažil jsem to. A zpětně si zcela jasně uvědomuji, že dodržení uvedeného postupu by mi pomohlo vyšvihnout se zpátky.

Nechci, aby to vyznělo, že lituji toho, že jsem tehdy Stagnaci nezvládl. Můj život najednou získal zase jiný a nový rozměr, který mi v současné době velmi vyhovuje. A proč to říkám? S lidmi, kteří se nachází v „brutální“ Stagnaci, se setkávám dnes a denně a u mnoha z nich si nejsem jistý, zda je překonání Stagnace to, co skutečně potřebují. V některých případech může být Stagnace skutečně znamením, že je na čase posunout se někam dále.

Petr Pacher